Výlet do hor se vydařil

Nebylo vůbec jednoduché, rozhodnout se k letošnímu výletu do hor a na horskou chatu v Karlově pod Pradědem. Počasí letošního května bylo záludné a proměnlivé, střídalo se teplo se zimou a mokro se suchem. Nakonec jsme se rozhodli a dopadlo to skvěle.

Vyrazili jsem hned po ránu autobusem na úpatí Pradědu – do horského střediska Ovčárna. Přestože v Bruntále se mračilo, ve výšce nad 1000 metrů nad mořem už bylo polojasno a docela teplo.

Hned po vystoupení z kyvadla jsme vyrazili na dlouhou horskou tůru na samotný hřeben Velkého Kotle k Petrovým kamenům. Chvíli jsme se kochali krásnými výhledy a poté se vydali na stezku Velkým Kotlem směrem ke Karlovu. Cestou jsme měli několik zastávek, vždy u každé informační tabule naučné stezky Velkou Kotlinou. Takže už víme, které vzácné rostliny tu rostou, kteří chránění živočichové a ptáci tu žijí, i to, že kousek vedle nás pramení naše známá Moravice.

Po dlouhé tůře jsme docela znaveni dorazili do cíle našeho putování – na chatu Zátiší v Karlově pod Pradědem. Překvapilo nás příjemné přivítání i krásné horské ubytování. Ubytovali jsme se ve stylových pokojích po třech a po čtyřech. Hned vedle chaty bylo pro nás připraveno místo s ohništěm a posezením, kde jsme si zahráli první hry. Poté nás čekala dobrá špagetová večeře a těšili jsme se na večerní opékání špekáčků a vrchol večera – stezku odvahy. Hned po večeři však venku začalo pršet, takže jsme se s opékáním trošku zdrželi, zato jsme si zahráli další hry a zazpívali s kytarou písničky, které jsme si opakovali již po cestě Velkou Kotlinou.

Počasí se nakonec slitovalo a dovolilo nám zapálit táborák, přestože to s mokrým dřevem zpočátku nebylo vůbec jednoduché. Během hraní a zpívání nám trošku vyhládlo, takže připravené špekáčky přišly všem vhod. Opekli jsme, naplnili žaludky a u ohně si opět zazpívali s kytarou. Pak přišlo to hlavní – stezka odvahy. I když jsme si ve škole všichni slíbili, že na ni půjdeme, a to samostatně, nakonec hodně z nás svoje plány změnilo. Tma byla strašidelná, a tak se někteří na stezku po svíčkách vydali po dvou i po třech. Přesto se však našli odvážlivci, kteří šli sami. Na konci stezky jsme si každý podepsali písmem i otiskem palce vlastní pamětní list a utíkali zpátky. Ještě dlouho do noci jsme si pak povídali svoje zážitky. Takže některým se dlouho nedařilo usínat.

Probuzeni do zamračeného počasí jsme si vychutnali snídani na horách. Protože venku opět poprchalo, na vycházku Karlovem jsme raději nešli a dopoledne jsme věnovali hrám v klubovně chaty. Malovali jsme, hráli stolní tenis a opět zpívali s kytarou. Oběd byl moc dobrý, takže jsme byli posíleni na cestu domů. Zabalili, vyhodnotili celý výlet a těšili jsme se z diplomů a ocenění ze soutěží.

Autobusová zastávka byla jen pár metrů pod chatou, takže nikomu nic neujelo a šťastně jsme dorazili zpátky do Bruntálu. 

Výlet jsme si všichni moc užili a určitě bychom se sem rádi někdy – třeba příští rok – znovu podívali. Není nad zdravý horský vzduch!!! :-)

Mgr. Pavla Schneiderová

 

Fotogalerie >>>