Čtrnáctý ročník zábavné hry probíhal od 6. do 8. června tentokrát v Praze díky dotaci města Bruntál. Zúčastnila se jí tříčlenná družstva tří bruntálských základních škol, osoblažské a hořovické základní školy, dále studenti nižšího stupně bruntálského a rýmařovského gymnázia. 

I letos bylo nutné splnit podmínky pro účast v „hrátkách“  - mít vědomosti o životě a vládě Karla IV., dostavit se v části oděvu společnou pro družstvo, připravit si pověst o Praze a připravit si referáty a kvízové otázky k historickým stavbám.

Naši školu reprezentovaly žákyně osmých tříd Alena Remešová, Barbora Koňaříková a Magda Donátková. Velmi dobře se připravovaly, a tak pobyt v Praze si pak i přes náročný program užívaly.

O své účasti na „HRÁTKÁCH“ napsala Alena Remešová:

První den jsem přijela na nádraží kolem půl šesté a přivítala se s Bárou K. a Magdou D. Společně i s ostatními školami jsme nastoupili do vlaku do Olomouce. Zhruba po hodince a půl jsme dorazili na hlavní nádraží v Olomouci. Společně jsme nastoupili do Regiojetu. No, cesta nás moc nebavila, protože Magda seděla jinde, ale dalo se to. Ve vlaku jsme poslouchali písničky a Bára hrála na tabletu hry a dívala se na film. Cesta rychle utekla a už jsme byli v Praze. Hned jsme jeli ubytovat do ZŠ Braník. Vyložily jsme si tam kufry a metrem jsme se všichni přesunuli na Václavské náměstí. Tam nám paní Samsonová řekla  

něco k historii Prahy a šli jsme dál do Františkánské zahrady, kde mělo družstvo bruntálského gymnázia povídání a kvíz o Karlu IV. Později jsme došli ke Karolinu a tam plnilo úkoly rýmařovské gymnázium. Ve Valdštejnské zahradě jsme navštívili interaktivní výstavu k 700. výročí narození Karla IV. 

Večer jsme šli na Staroměstském náměstí. Hned na mě dopadla tréma a bála jsem, se protože jsme tam měly my tři povídání. Já jsem měla o Týnském chrámu a orloji, Bára měla radnici a popravu 27 českých pánů a Magda měla o Mariánském sloupu a o domu U Kamenného zvonu. Myslím si, že se nám to povedlo. Pak jsme ostatním dávali otázky. Byla to docela legrace. Prošli jsme si ještě kousek Prahy a jeli jsme zpátky do školy v Braníku. Po chvilce jsme se tam zabydleli a hodně rychle jsme usnuli, protože tento den byl hodně náročný.

Druhý den ráno jsme brzy vstali a to se nám moc nelíbilo. Vyběhli jsme schody a byli jsme v kuchyňce. Tam jsme si udělali snídani. Tento den jsme opět jeli metrem a tramvají až jsme dojeli na Pražský hrad. Tam jsme si chvilku povídali a šli jsme se podívat do chrámu Sv. Víta. Byla to nádhera, ta atmosféra, no krása. Potom jsme prošli Zlatou uličkou na Petřín 

ke Hladové zdi. Na Petříně byl také labyrint ze zrcadel a byla to legrace, když jsme narazili do skla. Svezli jsme se lanovkou dolů k tramvaji, abychom jeli zpátky do školy. Chvíli jsme si odpočinuli a jeli jsme se podívat na večerní Prahu. Byla to nádhera, jak se mosty a domy, které měly pěkné osvětlení, odrážely ve vodě. Asi o půl deváté jsme jeli do školy a hned spát, protože jsme byli strašně unavení.

Třetí den jsme opět brzy vstávali, ale tentokrát to bylo horší. Museli jsme si zabalit spacáky a kufry a opět vyběhnout schody na snídani. Tento den jsme byli v Českém rozhlase, na Vyšehradě u chrámu sv. Pavla a Petra a potom na Slavíně. Celý den uběhl jako voda a už jsme seděli ve vlaku do Olomouce. Tentokrát jsem já seděla s někým jiným. Cesta uběhla jako voda a už jsme čekali na vlak do Bruntálu, ale tentokrát jsme s holkama seděly vedle sebe, ale moc jsme nemluvily, neboť jsme byly tak unavené, že jsme jenom polehávaly. 

V Bruntále na nás čekali rodiče. 

A co si „účastníci zájezdu“ pochvalovali?

Něco více jsme se dozvěděli o osobnosti Karla IV, poznali trochu Prahu a poznali nové přátele.

zapsala Mgr. Alice Pospíšilová