Léta Páně tisícího dvacátého pátého, dne dvanáctého měsíce června, kdy slunce stálo vysoko na nebi a čas plynul v rytmu dnů letních, zapsáno budiž toto svědectví pro paměť budoucích věků. V ten čas, kdy lidé světa kráčeli cestami pokroku i nejistoty, kdy města hučela jako včelí úly a stroje mluvily jazykem blesků, stalo se mnoho věcí hodných zaznamenání. Ať tedy tento den, jaký byl, nezůstane zapomenut, ale nechť je uchován v paměti sociálních sítí, aby i ti, kdož přijdou po nás, věděli, jaký byl svět v onen den.
Velmistr shromáždil své věrné a vyrazil směr stanice karavan do města Malbork. Jeho skvělá komturka Nikola velela, jako obvykle, zadnímu voji. Vědom si své znalosti okolí z předchozích dní, rozhodl se velmistr vzít to zkratkou, aby celý pochodový proud dorazil na shromaždiště včas – na 8:00. Na místo výprava dorazila v 8:05, zkratka byla skvělá, jen nakonec delší. Obsadili jsme povoz spolu s rytíři a válečnicemi sv. Gębika, přičemž velmistr a jejich komtur vydali se věnovati vyjednávání o ceně přepravy. Komtur Dawid prokázal skvělého obchodního ducha, kdy vyjednal významnou slevu pro naše řady. Celé jednání zabralo podstatnou část cesty.
Číst dál
